Marťágo a Mišágo na výletě

Nový portál o právu - právní poradna zdarma

2008-10-26T20:05:00.001+01:00

Rádi bychom návštěvníkům tohoto blogu představili nový právní portál, kde najdete kromě vzorů dokumentů, smluv a formulářů spoustu dalších užitečných informací. Na novém právním portále Pro Právo naleznete například také právní poradnu, informace ze soudů, právní návody a úplná znění zákonů.

Právní portál naleznete zde - Pro Právo

Kolik máte doma biopotravin?

2008-01-17T08:53:00.000+01:00

Dneska ráno, když si šel Marťágo udělat kávu, dostal nápad. Možná to bylo tím, že místo Nescafé sáhl po Fair Trade bio kávě co dostal od Mišága k Vánocům. Napadlo ho, že spočítá kolik bio výrobků právě mají s Mišágem doma a když počítat, tak hned že je vyfotí. Celkem našel Marťágo 10 bio výrobků, ze kterých jsou 4 ještě navíc Fair Trade.

A kolik máte bio výrobků doma vy? Když pošlete Marťágovi s Mišágem fotku vašich biopotravin tak ji sem rádi dáme.

Střípky ze silvestrovské párty aneb boj se skvrnami po víně

2008-01-01T21:05:00.000+01:00

Pár střípků ze silvestrovské oslavy u Marťága s Mišágem. Zbylo nám tu i pár třísek z botníku a jedna dnes zřejmě velmi aktuální otázka: Jak nejlépe zatočit se zaschlými skvrnami od červeného vína???

Šumava za SONE+

2007-12-30T23:56:00.001+01:00

Krátce po vánoční nadílce se Marťágo s Mišágem vypravili vyzkoušet nové běžky do srdce Šumavské divočiny. Dančino vyprávění (Danka tráví s přítelem Štěpánem snad celou zimu na Špičáku) slibovalo krásné počasí a slunnou inverzi na vrcholcích "kopečků". Naše cesta vlakem se ale spíše podobala bojové hře: po stopách sněhové nadílky :-) a z původního plánu na okruh kolem Hojsovy stráže cestou rychle sešlo a my s napětím očekávali, zda za posledním tunelem zvítězí bílá pokrývka nad hnědozelenou.

Vše naštěstí dobře dopadlo a nové Fisherky začali soubojovat se starými dobrými Manitou běžkami. Po prvních pár metrech výstupu na Pancíř bylo rozhodnuto: opět zvítězily svaly nad vybavením! A pak že existuje nějaká spravedlnost :-(

Pro milovníky čistého vzduchu, pro dobrodruhy netoužící po komfortu nebo pro lidi, kteří rádi ušetří doporučujeme využít víkendové síťové jízdenky Českých drah SONE+, díky které se lze dopravit na Šumavu v sobotu nebo v neděli osobním vlakem ve dvou lidech tam i zpět za velmi sympatických130Kč.

PF 2008 czech and english version

2007-12-30T23:34:00.000+01:00

Marťágo a Mišágo přejí všem krásný rok 2008! A že to myslí opravdu vážně přidávají pro všechny i PF 2008. Příště už možná z jiné země ;-)

Naše cesta stopem do Avignonu

2007-12-14T10:16:00.000+01:00

Při našem cestování po francouzském jihu jsme dorazili hluboce věřícím stopem do Avignonu. Ten hluboce věřící stop je myšlen naprosto vážně. Totiž chudák Mišágo. Prvně si ve stopu sedla na sedadlo spolujezdce a hned takový silný zážitek.

To bylo tak. Když jsme putovali od překrásného Pont du Gard skrze malé francouzské městečko na stopa, poštěstilo se nám koupit dobré stáčené víno přímo v malé stáčírně. Sic! paní měla u kasy ceduli s nápisem, že víno prodávají od 3 l a výše, přesto nám ochotně naplnila naši PET láhev o objemu 1,5 l a pečlivě zvážila na digitální váze. No co, víno bylo dobré, navíc hned za rohem byl levný diskont, kde jsme, jak jinak, koupili výborný francouzský kozí sýr a potraviny na další den. Ale šup na ten stop.

S nacpanými batohy jídlem a vínem, jsme došli k blízkému „kruháči“, kterých je plná Francie, a začali stopovat. Nebylo to nic moc místo, hned za námi byl viadukt a silnice nebyla nijak zvlášť rozšířená. Ale potřebovali jsme dnes dojet do Avignonu a tak nám nic jiného nezbývalo. Trochu hloupé bylo, že asi kilometr od našeho místa byly nájezdy na dálnici a to na oba dva směry, takže nás zajímali jen řidiči, co to po kilometru směru na Avignon nezahnou jinam. Asi po patnácti minutách, kdy Mišágo propadala panice, že nás nikdo nevezme a že tu zůstaneme na vždy, nám konečně zastavilo „naše“ auto. Snad sám Bůh nám jej seslal, zaradoval jsem se snad až moc předčasně.

Tady jen doplním, především pro protřelé stopaře s tisíci nastopovanými kilometry, opravdu!, opravdu Mišágo propadala panice už po prvních 10 až 15 minutách, kdy nás nikdo nebral. A byl to přesně ten typ paniky, který přichází u nás zkušených obvykle nejdřív po hodině stopování na bezvadném místě.

Tak tedy nám zastavil Francouz v zlatém věku, který uměl jen Francouzsky, i když tvrdil, že zná ještě další jazyky. Ta příhoda co se pak udála mě měla varovat. Teď si jen ze zadního sedadla vybavuji nezvykle rychlý pohyb řazení řidiče (tedy pořád o něco pomalejší než pohyb mě jako neřidiče) a pak už jen jak jsem ztuhl, když jsem se podíval zadním sklem dozadu a viděl, jak se na nás řítí velké terénní auto, aby nás ve dvou vteřinách rozdrtilo o viadukt. V tom se auto pohnulo vpřed a my vyrazili živí! vstříc dalšímu dobrodružství za famfáry klaksonu terénního džípu v uších.

Hlavní zážitek tohoto stopu, ale měl teprve přijít. Začalo to nevině otázkou zda jsem byli ve Francii v kostele na mši. Trochu jsem při té otázce klopil studem oči, ale na další otázky ohledně víry v Boha jsem, s výmluvností sobě vlastní, hledal co nejvíce přiměřené odpovědi. To, že jsou otázky víry a návštěvy mše v místním jazyce pro cizince hned po pozdravení trochu zvláštní mi došlo hned. Přeci už sem protřelý stopař s čtyřmístným číslem nastopovaných kilometrů, abych se nechal tak lacino ošálit. Jen co jsme stihli odpovědět na jednoduché otázky typu co je to Bůh a jestli v něho věříme, už ze sebe začal náš „zachránce“ sypat Boží pravdu opravdu plnými hrstmi. Říkal, že v Boha nevěřil a že jej kdysi někdo přesvědčil. Samozřejmě to, že nás veze, je vůle Boží a ne jeho. No, aby jste rozuměli, tak vše to chrlil ve francouzštině takže já jsem z toho měl jen kusé překlady od Mišága, ale na neštěstí měl onen Francouz výrazný hlas a pořádně hlasité hlasivky, tak že jsem se bál o uši. Mišágovi chtěl darovat Nový zákon ve Francouzštině, ale neuspěl. Myslím si, že se Mišágo styděla si jej vzít, já už bych ho měl i kdy bych jej nikdy nečetl, tedy tu francouzskou verzi, českou už mám léta za sebou, ale co neudělat pro potěchu duše druhého :-). Po té, co jsme minuli odbočku na Avignon (prý úmyslně) nás pán zavezl do vesničky, o které by skaut nikdy neřekl, že to byl „prdelákov“, alespoň co se týče stopování a frekvence aut, kde nás zanechal.

Když jsme oba dva s Mišágem začínali propadat beznaději, stal se zázrak. Po chmurných úvahách kde složíme hlavu a že se do Avignonu dnes nedostaneme, pro nás auto, které nám zastavilo, bylo jako spasení. Když se otevřeli dveře od auta, ejhle! Ten pán nás už někdy vezl! A tak jsme, jak čtenáři správně hádáš, za Božího vůle a svatých árií z autorádia uháněli na Avignon, aby nás stop jako vždy dovezl k vytouženému cíli, Avignonu. Pro všechny cyniky stopování musím podotknout na závěr, že to byl zážitek silný a krásně se na něj vzpomíná, viď Mišágo ;-)

Montpellier

2007-12-09T21:15:00.000+01:00

Přestože již uplynulo spoustu času od doby, kdy jsme navštívili naše přátele Péťu a Michela v Montpellier, všechna voda z našich nevelkých hor se mezitím dávno vlila do moří a znovu spadla na zem v drobných kapkách deště, nastal snad ten vhodný okamžik vrátit se k tomuto krásnému výletu a pokusit se alespoň trošku přiblížit atmosféru babího Montpellier.

Přes počáteční nezdar s novým autobusovým nádražím, jehož otevření právě v den našeho příjezdu nikdo nečekal, i přes krátkou stávku fotoaparátu se nám podařilo překlenout a Montpellier nás přivítalo s otevřenou náručí. Spousta zeleně, historické památky, malebné uličky, dostatek slunce, rugby v ulicích, půjčovna parádních městských kol, to vše a mnohé jiné charakterizuje Montpellier.

Patisserie, aneb vyhlášené (ne-li dokonce nejlepší) pekařství v Montpellier. Piscine Olympique, aneb olympijský bazén z čirého skla. A věřte nebo ne městské byty - v porovnání s našimi paneláky...

"Montpellier - místo, kde by chtěl žít každý francouz", jak nám říkávala Péťa při vyprávění o jejím novém azylu ve slunné Provence... Posuďte sami, zda měla pravdu? Nebudete litovat :-)

Ubytování v Paříži

2007-12-06T12:43:00.001+01:00

Při poslední návštěvě Paříže, která už byla mojí osmou a Mišágovo první, jsem poprvé využil pařížského ubytování. A nebylo to vůbec špatné!

Prvně jsem také okusil rezervaci ubytování přes internet, konkrétně přes Hostelworld. Moji počáteční skepsi snížila možnost rezervace v českém jazyce a také podpora českého jazyka na stránkách vůbec. Dalším indikátorem mého zájmu bylo nabízené množství ubytování a cena. Cena je uváděna v US $, platí se přes internet. Ke konečné ceně se ještě připočítává poplatek v řádu jednotek $. E-mailem vám dorazí objednávka, kterou ukážete na recepci hotelu při příjezdu.

Náš hotel byl Hiphotel Paris na rue 12 Atlas v Paříži. Mým největším překvapením bylo, že vše prostě fungovalo. Přes týden cestování po Francii jsem v batohu nosil přeloženou A4 s vytištěným e-mailem s objednávkou a modlil se, aby to všechno vyšlo. Před odjezdem do Francie jsem chtěl do hotelu ještě napsat e-mail, opsat si telefonní číslo a pro jistotu do hotelu z Francie zavolat, abych potvrdil objednávku. No, ale jak to bývá, nestihl jsem to a tak prostě doufal, že ten hotel v Paříži najdeme a že jsem se nenechal napálit.

Hotel jsme našli snadno stojí kousek od stanice metra Belleville. Ubytování je ve vnitřním prstenci dálničních okruhů, úplně v centru Paříže. Na noc nás pokoj pro dva vyšel na hodně sympatických 18 US $. Zařízení hotelu odpovídá studentským hostelům. Sprcha byla sice na chodbě, stejně jako záchod, ale vše prostě fungovalo jak mělo. Po týdnu přemítání, se kterým jsem se Mišágovi raději moc nesvěřoval, nad tím, kde budeme v Paříži spát, to byla taková malá nirvána. V hotelu jsme strávili pěkné tři noci a procestovali celou Paříž, ale o tom zas někdy jindy ;-)

Ještě pár fotek hotelu:

hotelový pokoj a výhled z pokoje na Paříž

Francie 2007 - fotky, první ochutnávka...

2007-10-25T20:54:00.001+02:00

Arc de Triomphe neboli vítězný oblouk v Paříži u kterého začíná známá Avenue des Champs Elysées.

Eiffelova věž v Paříži. Kdo by neznal :-)

Louvre. Tady prý mají originál Mona Lisy od Leonarda da Vinciho.

Průvodce Paříží od holubince. Autor uměleckého zpracování Mišágo.

Francie 2007

2007-10-25T19:37:00.000+02:00

Jó to bylo jedno to léto, ještě v době, kdy se ještě rozlišovali čtyři letní období, jaro, léto, podzim a zima. V naší době postglobálního oteplování bychom řekli, že to bylo asi 270 až 282 den roku.

Tak se tedy Marťágo s Mišágem vydali do země, která byla zaplavena jako 17, když nepočítáme ostrovní státy. V době Marťága s Mišágem se jí říkalo Francie.

Hlavním městem Francie tehdy byla Paříž nebo také Paris či Párizs. V Paříži strávili Marťágo a Mišágo konec svého dobrodružství. Naše stránky Vám exklusivně přinášejí několik fotek z pobytu Mišága a Marťága v Paříži v době před globálního zlomu.